Expropiace je praktickým útokem na soukromé vlastnictví

  • Tento komentář od skupiny Třídní válka přišel do e-mailu. Zveřejněno komplet a bez úprav.

Váš blog jsme prostudovali s velkým zájmem. Vaše snaha zařadit krádež do kontextu kritiky kapitalismu (tj. výrobního způsobu založeného na vykořisťování, výrobě komodit a odcizení) v nás plně rezonuje.

Historická praxe proletariátu uspokojovat své potřeby prostřednictvím krádeže, re-apropriace, znovupřivlastnění si výrobků, které nám byly v procesu výroby založené na vykořisťování, odcizeny (a my jim, a jejich prostřednictvím i světu kolem nás), si nepochybně zaslouží, abychom jí věnovali nejen podporu, ale také teoretické ospravedlnění v kontextu boje naší třídy.

Problémem reapropriací není jen to, že je odsuzuje a trestá buržoazie (což je koneckonců přirozené, protože ohrožují její soukromé vlastnictví a ve finále i její panství jako takové), ale také to, že se často setkávají s nepochopením či odsouzením také ze strany proletariátu. Celá ta legalistická ideologie, kterou nám vymývali mozky tak dlouho, až jsme si všechny ty příkazy a zákazy typu „Nepokradeš” nebo „Nebát se a nekrást” zvnitřnili natolik, že je považujeme za něco přirozeného. Je důležité poukázat na to, že tato ideologie ve skutečnosti slouží jen jednomu cíli – zabránit proletariátu uspokojovat své potřeby, bránit soukromý majetek a tím i kapitalismus.

Co je ale ještě důležitější, je fakt, že se snažíte vybudovat kolektivní rozměr krádeží, jejich organizaci v rámci komunity, vzájemnou solidaritu.

Ti, kteří dnes sedí ve vězení, jsou skutečně většinou proletáři pronásledovaní kapitalistickou společností za to, že nerespektují její nejposvátnější fetiš (tj. soukromé vlastnictví), za to, že nerespektují konvenčního a legálního procesu přivlastňování zboží. Jejich akce však byly většinou (výjimky samozřejmě existují, i když nejsou v našich krajích příliš časté) aktivitou jednotlivce, který se pokusil uspokojit své individuální potřeby. To, co krádež jakožto přirozenou reakci proletáře na vykořisťování, posunuje na úroveň třídní vzpoury (vědomé či nevědomé) je právě její kolektivní rozměr – nejen pokud jde to, kolik lidí se jí účastní, je-li to organizovaná loupež v bance nebo hromadné rabování, ale také a především to, jak se vztahuje ke komunitě proletářského boje, jak se snaží uspokojit její potřeby.

Reapropiace je praktickým útokem na soukromé vlastnictví. Buržoazní soukromé vlastnictví, jak zdůrazňujeme, protože proletariát žádným soukromým vlastnictvím nedisponuje:

„Vytváří (…) námezdní práce, práce proletářova, proletářovo vlastnictví? Naprosto ne. Vytváří kapitál, tj. vlastnictví, které vykořisťuje námezdní práci, které se může rozmnožovat jen pod podmínkou, že plodí novou námezdní práci, aby ji znovu vykořisťovalo. Vlastnictví v nynější podobě se pohybuje v protikladu mezi kapitálem a námezdní prací. (…) Děsíte se, že chceme zrušit soukromé vlastnictví. Ale v nynější vaší společnosti je soukromé vlastnictví zrušeno pro devět desetin jejích členů; existuje právě proto, že pro devět desetin neexistuje. Vytýkáte nám tedy, že chceme zrušit vlastnictví, které předpokládá jako nezbytnou podmínku, že obrovská většina společnosti nemá vlastnictví.” – (Komunistický manifest).

Smrt soukromému vlastnictví! Smrt vykořisťování!

Ať žije sociální revoluce!

Držte se!!!

 Třídní válka

Od konťáků do obchoďáků

U dvou supermarketů přicházím k popelnicím ve kterých je vyhozena hromada dobrýho jídla. Chci si ho vzít a nasytit sebe i mé přátele. Ochranka mi v tom zabraňuje. Tváří se u toho pobouřeně, jako bych jim zrovna chtěl vybrakovat ledničku v jejich domácí kuchyni. Jednají agresivně a bezohledně. Ptám se proč se to děje. „Takové jsou pravidla. Nesmíš si to vzít.“

Sakra, oni to neříkají s lítostí v hlase. Užívají si, že mohou dodržení těhle pravidel vymáhat násilím nebo alespoň jeho hrozbou.

Ptám se, „Jak se vám večer usíná s vědomím, že dohlížíte na to, aby jídlo škončilo na skládce a ne u lidí, kteří mají hlad?“

„Spí se mi dobře, protože já aspoň pracuju“, odpovídá jeden z těch zmrdů.

Co na to říct? Zotročená bytost se chlubí svým zotročením. Používá své zotročení jako argument proti těm, co se zotročení vyhýbají. Chtěl bych ho politovat, ale v tomhle případě nemůžu. On to nedělá ze strachu z postihu. Dělá to z přesvědčení. S potěšením a pýchou. Litovat ho? Nasrat. Když mu někdo zláme pracky, budu tím, co se zaraduje z takového preventivního opatření. Se zlámanýma rukama jistě nikomu nevezme jídlo od pusy. Je to nechutně násilnické uvažování? Je mi to fuk. Odepřít hladovým jídlo a raději ho zakonzervovat na skládce, to je zatraceně nechutné násilí. A to mi fuk není.

Nebudu ukňouraná oběť, která tohle snáší bez reakce. Odehnali jste mě od koňťáků? Ok, tak teď mě máte u regálů v obchodech. Dejte mi facku, vrátím vám dvě. Házím si do tašky, co potřebuju a neplatím za to. Něco přímo konzumuju a něco rozdám. Něco taky vložím do podvratných aktivit. Co na to buržoazní morálka? Je to prej zločin a krádež. Co na to já? Je to přímá akce a třídní boj. Takhle obelstít kapitalisty není zločin. Beru si, co nám oni vzali. Nestarám se o soudy kazatelů buržoazní ideologie. Mám svůj úsudek a vím, kde je mé místo. Mimo zákon, ale na straně spravedlnosti.

„Dělám jen svou práci a dohlížím na daná pravidla.“ To je častá obhajoba těch, kteří odepírají lidem jídlo. Stejně tak těch, kteří posílali lidi do plynových komor a gulagů. Dokud lidé budou poslušně poslouchat absurdní pravidla, tenhle svět bude jak kupa sraček na kterou se vrší další a další hovna. Nechci být další poslušný pracant, který je tam přihazuje. A tak vyvlastňuju a bojuju. Sdílím své zkušenosti a spojuju se s v boji dalšími rozzuřenými proletáři.

ANONYM

Expropriace a sdílení knih

Kapitalisti mají sklady plné knih. Vydají nám je jedině výměnou za peníze. Za hodně peněz! Jsou to jejich pravidla, které neakceptuju. Vyvlastnila jsem proto knihy za které kapitalisti chtěli celkem 5980 Kč. Nedala jsem jim vůbec žádné peníze. Knihy teď budu sdílet. Některé využiju ve prospěch organizace dalšího boje.

Jen generální povstání dokáže zbořit kapitalismus. Jenže když nepřichází, nebudu jenom pasivně čekat a poslušně trpět. Expropriací si beru zpět kousky toho, co nám bylo ukradeno. Oslavuju tím vzpouru a hledám komplice, ne ustrašený dav občanů. Podporuju PROJEKT STRAKA a organizuju další útoky na soukromé vlastnictví.

Před několika dny byl propuštěn Lukáš Kalina vězněný za exproriaci housek. Posílám vřelý pozdrav jemu a všem vyvlastňovatelům na celém světě.

Organizovaná expropriace v Naturalia!

Během 25. září jsme hromadně vyvlastňovali produkty v řetězeci obchodů s biopotravinami Naturalia, který se nachází poblíž pařížského Buttes Chaumont.

Krádež nám umožňuje vystoupit z přiřazené, každodenní a pasivní role před těmito policemi naplněnými stovkami produktů, které si nikdy nemůžeme dovolit. Krádež nám umožňuje vymanit se z toho v očích ostatních, ale také v naší vlastní hlavě. Co by mohlo být více vzrušující, než jít za tento rámec, který nás drtí a vidět šokované buržoazní tváře, když jdeme ven bez placení s taškou plnou jídla. Rozlítanost se trochu drží našich životů, často v naléhavosti hledání cest. A co děláme společně, to všechno umocňuje. Pokud jsme se rozhodli organizovat společně pro toto rabování, nikoli vyvlastňovat každý sám skrytě, je to proto, že si nejsme rovni během exproriací. Před ochrankou rozhoduje vzhled, mentální zátěž nebo jiné vlastnosti. Považujeme za vysoce politické rozhodnutí, když se vytvoří rovnováha sil, která není založena na individuálních dovednostech.

Vybrali jsme si Naturalia, protože krádež BIO produktů se jeví jako dobrá odveta. Všechny tyto produkty, které se nám označují jako „dobré pro zdraví a planetu“, jsou přístupné pouze některým lidem. Je to porušení konvence, když jdeme a bereme si to, co pro nás není určeno. Také se chceme bavit a jíst výrobky, které jsou neobvyklé, aniž bychom však chtěli prosazovat přístupnější spotřebu, protože to není svět, který chceme.

Mezitím bioobchody přispívají k gentrifikaci čtvrtí a vždy pomáhají vyloučit chudé. Nemluvě o pracovních podmínkách v těchto obchodech se zlatým obrazem, kde jsou zaměstnanci povinni kromě základní práce také s úsměvem přesvědčit zákazníky o etice značky! Přidejte k tomu manažerské techniky, které vedou k depresi, rezignaci, koloniálnímu aspektu ekonomiky a výrobě produktů z ukořistěných zdrojů dovážených z druhé strany světa nebo nepředstavitelné množství vyhozeného jídla každý den. Žhavá myšlenka pro stávkující v bioobchodech. Cena biopotravin je cena zaplacená za nákup čistého svědomí. Moralizující argument etické spotřeby je vždy nablízku, když se hovoří o ekologických potravinách.

Doporučujeme organizovat vyvlastnění a předat zboží ve prospěch politických událostí, které jsou nám blízké, přerozdělit nebo si vše ponechat pro sebe z jakéhokoli důvodu, který si lze představit. A protože každý obchodní řetězec je potenciálním cílem, přestože by tam bylo možné levně nakupovat, a protože sdílíme motivaci k negaci soukromého vlastnictví, podporujeme útoky proti Lídlu v Aténách v červenci (1) a v září (2) i akce na podporu squatu Tera incognita v Soluni. Podporujeme také vzdorování zásahu proti Liebig 34 v Berlíně, « des vitrines coûteuses. Rien que des miettes dans leur bilan, jusqu’à ce que ce genre d’action soit réalisée fréquemment »

Myslíme také na ty lidi, kteří šli do vězení za expropriaci housek v České republice a sdílíme výzvu projektu Straka (3) k masovému vyvlastňování. Protože expropriace jsou potlačovány všude, ať už se týkají jednotlivců, jsou spontánní během nepokojů nebo takto organizované. „Nebudeme platit za to, co nám bylo ukradeno.“ Zuří třídní válka a my velmi dobře víme, na které straně jsme.

Vyvlastňovat, vyvlastňovat, vyvlastňovat!

1 https://actforfree.nostate.net/?p=38388
2 https://attaque.noblogs.org/post/2020/09/22/athenes-grece-revendication-de-la-degradation-dun-supermarche-lidl/
3 https://magpie.noblogs.org/

__________________________

zdroj: https://attaque.noblogs.org/post/2020/10/22/paris-pillage-organise-au-naturalia/

Expropriace a útok

Podporuji Projekt Straka. Obchodní domy jsou sklady, kam si chodím pro věci, které potřebuji. Nepoužívám peníze. Minulý týden jsem si zdarma vzal tyto věci: jídlo, kafe, oblečení, nabíjecí baterie, holicí strojky, čelové svítilny, nářadí, barvy pro graffiti a kávovou konvičku.

Večer poté jsem poslal svůj hněv proti symbolu diktatury kapitálu. Poškodil jsem bankomat. Toto je solidární pozdrav pro Claudia Lavazza, Lukáše Kalinu, Lisu Dorfer, Václava Šupku, Juana Aliste, Kostase Sakkas, Marcela Villarroel…Chci poslat pozdrav každému, kdo vyvlastňoval a nyní je ve vězení.

VYVLASTŇOVÁNÍ KOMODIT OD KAPITALISTŮ POKRAČUJE!

SOLIDARITA-SPOLUPACHATELSTVÍ-ÚTOK!

Expropriation and attack

Video k stažení https://upload.disroot.org/r/CzGdaXfn#0uVbSKqyMkPiZcx6wdACkQp4inhZtUHjMJbQPYYv//s=

Nezaplacený tisk plakátů a pamfletů

Hromada barevných plakátů formátu A3 plus sedmdesát anarchistických pamfletů bylo natištěno v jedné komerční tiskárně. Jednoduchým trikem se podařilo získat to bez zaplacení. Kapitalisti přišli o zisk. Anarchisté získali, co potřebují. Toto je malý příspěvek k projektu Straka. Je to také praktická solidarita s vězněnými anarchisty a anarchistkami.

Nebudeme platit za to, co nám bylo ukradeno!

Lukáš Kalina, Zdeněk Vítek, Lubomír Sogel, Tomáš Tichánek, Václav Šupka a mnoho dalších. Všichni si vzali v obchodech zboží bez zaplacení a soudy jim za to vyměřily přísné tresty.

Tato zvrácená praxe nemůže zůstat bez odezvy. Proto startuje PROJEKT STRAKA. Další zboží bude mizet z prodejen a kapitalisté za něj nedostanou peníze. Lidé vyvlastněné zboží použijí k uspokojení svých potřeb. Bude se vysvětlovat, proč se to děje. Bude se nabádat ostatní, ať se toho též účastní.

Brát si zboží od kapitalistů bez placení není zločin. Oni sami jednají zločinně, když komodity hromadí vykořisťováním zaměstnanců. Nechávají je tvrdě dřít, ale dají jim jen malý díl z toho, co svou prací vytvořili. Zbytek ukořistí a investují do dalšího koloběhu vykořisťování. To je krádež! To je zločin! Odebrat těmto zlodějům nakradené hodnoty, ale krádež není. Navzdory kazatelům křesťansko-buržoazní morálky tvrdíme, že vyvlastnění (expropriace) je legitimní forma reakce na svět, kde je cesta k bohatství jedněch dlážděna chudobou druhých.

Soudci a bachaři zavírají lidské bytosti do vězení. Ti pokrytci něco blekotají o krádežích, ale sami kradou lidem životy a ničí mezilidské vztahy.

Kapitalisté denně vyhazují tuny jídla i jiných věcí a dělají vše pro to, aby si je lidé nemohli pořídit bez zaplacení.

Mají smůlu, protože, i když někteří schytají tresty, dost neposlušných bude dál vyvlastňovat. Mnoho takových nikdy nedopadnou. A pokud jo, beztak je nezkrotí. Z obchoďáků se dá přesunout i k větším cílům: do bank, účtů, sídel a vybavení buržoazie. Jen do toho!

PROJEKT STRAKA potřebuje další komplice. Zapoj se! Pošli ke zveřejnění své příběhy, videa, fotky. Nezapomeň na bezpečnost a nenech se chytit!